Kajak VUT

Kudla a Volejník na Vrbovci

Člověk (a vodák taky) je tvor vynalézavý a tak neustále hloubá, co by pro své povyražení udělal. S Kudlou jsme se jednou bavili o možných nevyeskymovaných vodních plochách v Brně a od toho už byl jen krůček k nesplutým brněnským tokům a sázce, jestli je možné splout Vrbovec. Já jsem tvrdil že ano, a tak bylo potřeba to vyzkoušet.

Vrbovec má většinu roku tak malý průtok, že jej jde přeskočit suchou nohou, ale třetí týden v prosinci tak pršelo, že nečekaně nastoupal, a protože jsme ho měli projítý po břehu a pořádně nakoukaný, tak jsme šli 18.12.2020 na to. Bylo to jednoduché – přijet odpoledne na loděnici, nasoukat na sebe hydro, hodit kajak na rameno, nasadit roušku, nastoupit do šaliny, dojet na Ondrouškovu a nikoho v šalině kajakem nepřerazit, vystoupit, sundat roušku, dotáhnout kajak k dvoupatrovému mostu, nasednout a vyrazit.

Po cestě bylo pár mostků, pár stupínků, ale díky dobré přípravě nás nic nepřekvapilo. Bez celkového nakoukání a zapamatování na to rozhodně nesedejte – nemá to vracáky, nedá se kde vystoupit ani zastavit a pár nepříjemných míst tam je. My jsme to dali na jeden zásah a po necelé půl hodině už jsme vplouvali do Svratky a odtud je to už jen kousek na loděnici, kde jsme byli v 17:00. Zmrzlé a hladové na nás čekal kuchař Vláďa s vynikajícím gulášem, a protože nebylo potřeba řešit pendl tak jsme si mohli dát i zasloužené pivo. A nejen to – tím že to má člověk za barákem tak i ušetří – není potřeba nikam jezdit autem a tak vyšlo 200,– na osobu (na průměrnou osobu – Kudla platil víc protože to do něj teče jak do sifonu, a já zase jen stovku, protože jsem brzo odcházel). Krysu nikdo z nás neměl, ale kdyby ano, tak samozřejmě přinese flašku rumu jako hold Melounkovi (a kamarádům) jako dík za odlovení. Hlavně sebou mějte krýgl a ještě je potřeba si sebou vzít nějaké maskování, pokrývku hlavy a obličeje – náhodní kolemjdoucí a orgány na nás nekoukali zrovna přívětivě když jsme nic neměli. Teda možná to bylo tím že jsme si u toho prozpěvovali, ale to uvidíte na místě. Kdo chce může udělat i nenápadné cukroví a pochutiny. Pádlujte maskovaně – ahoj někdy na loděnici!-)

KáBul

««« Předchozí text: Ploučnicí na kajaku Následující text: Pračka na Vysočině »»»

Marek | 16. 12. 2020 St 09.55 | WW, KáBul | trvalý odkaz | tisk | 509x