Kajak VUT

Ploučnicí na kajaku

Děsivý průtok 0,26 m³/s ženoucí šedavou vodu do úzké soutěsky mezi vysokými skalami a pak do temné Průrvy. Úzký tok zapadaný stromy, křoví nemilostrdně natahuje z obou břehů svoje spáry. Nepřehledné ostré zatáčky, na vysoké břehy se většinou nedá vystoupit, vše se jede na oči, ideální stopa je nejasná do poslední chvíle. Civilizace vzdálená nejméně několik kilometrů pěší chůze. Kajakářské Peklo?!? Naopak

Ploučnice není pro zkušeného kajakáře vůbec žádná nervárna – teče to rychlostí pomalé chůze, nemá to žádné skoky ani katarakty, netřeba přenášení ani prohlížení. Přesto však splutí není úplně jednoduché, protože kajak je přetížený zásobami na dva dny, zatáčky jsou opravdu ostré, křoví je všude kolem a motá se tam spousta nemotorných masťňáků na žlutých vydrách z půjčovny. Pokud však člověk zúročí zkušenosti z pětkové vody (kde musí zabírat na desetiny vteřiny přesně), pak v kontrastu s ležérní lenivostí tohoto toku může precizními oblouky míjet vrbičky, boofovat zatopené klády, a s úsměvem předjíždět mastňáky na vydrách, aby pak daleko v předu na řece osaměl a vychutnal si opuštěnou divočinu okolo. Ale dost už poezie, měl bych popsat jak to probíhalo:

Na Ploučnici jsme vyrazili s různorodými plavidly (kajaky+Vydry) a různorodou posádkou (vodáčtí instruktoři, lezci, začínající kajakáři, nastávající matky, veterinářky, právníci, atd). Původní plán jet od Průrvy byl nejdřív zavržen kvůli nízkému vodnímu stavu, a pak opět obnovený, když nám slečna z kiosku u Průrvy řekla, že jim tam lidi normálně jezdí. Tak sme jeli taky. Teda nejdřív jsme měli parádní hudební večírek přímo v tábořišti u Průrvy. Ráno po probuzení, přesunu nad Průrvu a pendlu aut (a po vyplutí tak třiceti vyder) sme projeli Průrvou a pokračovali dál. Vodní stav nelhal – prvních pár kilometrů to byla šutrovačka v dvoumetrovém járku, ale pak se to zlepšilo, začaly meandry a bylo i pár roztomilých stupínků. Přestože to na nasedačce vypadalo jak na Václaváku, tak jsme moc lodí cestou nepotkali. Občas bylo sice potřeba počkat až si někdo pomalejší proklestí cestu úzkým místem, ale nebylo to nijak strašné. Na druhou stranu je potřeba dodat, že díky takové roční hustotě lodí půjčovny udržují koryto rozumně prořezané a nikde není potřeba vysedat a přenášet. Po celodenním pádlování jsme rozmýšleli, jestli kemp nebo spaní na divoko – ale kemp byl poloprázdný a poklidný takže zvítězil kemp. Večírek už byl po propádlovaném dni znatelně slabší. V bufetu to rozjížďěli na kytary ortodoxní čundráci s liščími ohony na klobouku, ale my jsme zůstali opodál u vlastního ohně (který Jirka zakládal tak v deset(!), po tmě (!!), po probuzení (!!! .

Druhý den po snídani a ešusových palačinkách jsme vyrazili na druhý úsek – podobně dlouhý a klikatý, ale otevřenější krajinou. V půlce tohoto úseku je trampská osada, která byla zrovna opuštěná, a tak jsme ji využili k obědové přestávce, doprovázené hrou na banjo a Jirkovou recitací veršů od Topola. Při jeho přednesu textu z melodramatu „Viděl jsem rok“ ztichlo i dalších asi třicet přítomných vodáků a všichni s napětím naslouchali až do konce. Po vyplutí se Ploučnice stále stejně klikatila, vrbiček ubylo, a odpoledne už nás jen trochu strašily dešťové mraky, ze kterých nakonec spadl akorát lehký deštík. Na vysedačce v Brenné nás příjemně překvapil nízký stupeň – v podstatě jediná významnější peřejka od stupně v Průrvě. Když to shrnu – krásná, romanticky dobrodružná voda, kterou lze doporučit jak na kajaku, tak na vydře (na vydře pouze pro souzněné dvojice – vrbiček k zamotání je tu opravdu dost  ).

Majkl

• Trasa: Průrva-Boreček, Boreček-Brenná
• Na vodě: 15 + 15 km (dva dny)
• Vodní stav: vodočet Ralsko 31 cm, vodočet Mimoň 18 cm
• Skupina: 2 kajaky, 3 vydry
• Charakter: absolutní vrbičkárna (v dobrém slova smyslu 

Koment Jirky: To, že Majkl narve do kajaku mouku, vajíčka, mlíko, komplet vaření a udělá ráno palačinky s banánem, to bych ještě pochopil. Ale že z kajaku vytáhne přední středovou výztuhu a místo ní si narve mezi nohy i banjo, to mi hlava nebrala! 

««« Předchozí text: Soča 2020 Následující text: Kudla a Volejník na Vrbovci »»»

Marek | 4. 11. 2020 St 00.00 | WW | trvalý odkaz | tisk | 426x