Ploučnicí na kajaku
Děsivý průtok 0,26 m³/s ženoucí šedavou vodu do úzké soutěsky
mezi vysokými skalami a pak do temné Průrvy. Úzký tok zapadaný stromy,
křoví nemilostrdně natahuje z obou břehů svoje spáry. Nepřehledné
ostré zatáčky, na vysoké břehy se většinou nedá vystoupit, vše se jede
na oči, ideální stopa je nejasná do poslední chvíle. Civilizace vzdálená
nejméně několik kilometrů pěší chůze. Kajakářské Peklo?!? Naopak
Ploučnice není pro zkušeného kajakáře vůbec žádná nervárna –
teče to rychlostí pomalé chůze, nemá to žádné skoky ani katarakty,
netřeba přenášení ani prohlížení. Přesto však splutí není úplně
jednoduché, protože kajak je přetížený zásobami na dva dny, zatáčky
jsou opravdu ostré, křoví je všude kolem a motá se tam spousta nemotorných
masťňáků na žlutých vydrách z půjčovny. Pokud však člověk zúročí
zkušenosti z pětkové vody (kde musí zabírat na desetiny vteřiny
přesně), pak v kontrastu s ležérní lenivostí tohoto toku může
precizními oblouky míjet vrbičky, boofovat zatopené klády, a s úsměvem
předjíždět mastňáky na vydrách, aby pak daleko v předu na řece osaměl
a vychutnal si opuštěnou divočinu okolo. Ale dost už poezie, měl bych
popsat jak to probíhalo:
Na
Ploučnici jsme vyrazili s různorodými plavidly (kajaky+Vydry) a různorodou
posádkou (vodáčtí instruktoři, lezci, začínající kajakáři,
nastávající matky, veterinářky, právníci, atd). Původní plán jet od
Průrvy byl nejdřív zavržen kvůli nízkému vodnímu stavu, a pak opět
obnovený, když nám slečna z kiosku u Průrvy řekla, že jim tam lidi
normálně jezdí. Tak sme jeli taky.
Teda nejdřív jsme měli parádní hudební večírek přímo
v tábořišti u Průrvy. Ráno po probuzení, přesunu nad Průrvu a pendlu
aut (a po vyplutí tak třiceti vyder) sme projeli Průrvou a pokračovali dál.
Vodní stav nelhal – prvních pár kilometrů to byla šutrovačka
v dvoumetrovém járku, ale pak se to zlepšilo, začaly meandry a bylo i pár
roztomilých stupínků. Přestože to na nasedačce vypadalo jak na
Václaváku, tak jsme moc lodí cestou nepotkali. Občas bylo sice potřeba
počkat až si někdo pomalejší proklestí cestu úzkým místem, ale nebylo
to nijak strašné. Na druhou stranu je potřeba dodat, že díky takové
roční hustotě lodí půjčovny udržují koryto rozumně prořezané a nikde
není potřeba vysedat a přenášet. Po celodenním pádlování jsme
rozmýšleli, jestli kemp nebo spaní na divoko – ale kemp byl poloprázdný
a poklidný takže zvítězil kemp. Večírek už byl po propádlovaném dni
znatelně slabší. V bufetu to rozjížďěli na kytary ortodoxní čundráci
s liščími ohony na klobouku, ale my jsme zůstali opodál u vlastního
ohně (který Jirka zakládal tak v deset(!), po tmě (!!), po probuzení (!!!
.
Druhý den po snídani a ešusových palačinkách jsme vyrazili na druhý
úsek – podobně dlouhý a klikatý, ale otevřenější krajinou. V půlce
tohoto úseku je trampská osada, která byla zrovna opuštěná, a tak jsme ji
využili k obědové přestávce, doprovázené hrou na banjo a Jirkovou
recitací veršů od Topola. Při jeho přednesu textu z melodramatu „Viděl
jsem rok“ ztichlo i dalších asi třicet přítomných vodáků a všichni
s napětím naslouchali až do konce. Po vyplutí se Ploučnice stále stejně
klikatila, vrbiček ubylo, a odpoledne už nás jen trochu strašily dešťové
mraky, ze kterých nakonec spadl akorát lehký deštík. Na vysedačce
v Brenné nás příjemně překvapil nízký stupeň – v podstatě jediná
významnější peřejka od stupně v Průrvě. Když to shrnu – krásná,
romanticky dobrodružná voda, kterou lze doporučit jak na kajaku, tak na
vydře (na vydře pouze pro souzněné dvojice – vrbiček k zamotání je tu
opravdu dost
).
Majkl
- Trasa: Průrva-Boreček, Boreček-Brenná
- Na vodě: 15 + 15 km (dva dny)
- Vodní stav: vodočet Ralsko 31 cm, vodočet Mimoň 18 cm
- Skupina: 2 kajaky, 3 vydry
- Charakter: absolutní vrbičkárna (v dobrém slova smyslu
Koment Jirky: To, že Majkl narve do kajaku mouku, vajíčka,
mlíko, komplet vaření a udělá ráno palačinky s banánem, to bych ještě
pochopil. Ale že z kajaku vytáhne přední středovou výztuhu a místo ní
si narve mezi nohy i banjo, to mi hlava nebrala!
««« Předchozí text: Soča 2020 Následující text: Kudla a Volejník na Vrbovci »»»
Marek | 4. 11. 2020 St 00.00 | WW | trvalý odkaz | tisk | 426x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářK textu nebyl napsán žádný komentář.