FREEZZANESE
Vánoční happening FREEZZANESE na Korsice i jinde..( jaké to bylo) Proběhne v sobotu 20.12. od 12:00, sraz je na Rokli na parkovišti. Neopreny raději starší, projedem se po vypuštěné přehradě a řekneme si oblíbené: „Muss das sein?“

Sobotní ráno mne přivítalo mlhou a sněžením. Přijeli jsem na skoro prázdné parkoviště na Rokli. Živa plakala, protože jí máma zakázala kajak. Já jsem si zapomněl botičky, piváky a rum. To že jsme tam byli sami nemusím dodávat, to víte … Mžilo, 3 stupně, ale vše se už jenom zlepšovalo.

Přivítala nás nezvykle velká pláž na Rokli, končí zde vzdutí jezera a začíná řeka. Živa má dovoleno projet se na kajaku. FREEZANESE Brno, tak má nejmladšího účastníka.

Málokdy pádluji solo, ale pokaždé je to silný zážitek. Nejinak tomu bylo i nyní. Vidím sklály dříve skryté pod vodou, nánosy bahna zaplňující údolí. Jedu pomalu vpřed, užívám si každý záběr, vychutnávám si prosincovou mlhu a najednou je mi do smíchu. V tom okamžiku zahllédnu v zatáčce bledou tvář. Blížím se, a je to věkem ošlehaná tvář, pokrytá vousem bílým, jako námraza na severní stěně Eigeru. Zdravím Drobka a za jeho zády zahlédnu, mocnými záběry se blížící velitelku novoměstských kajakářek. Odmítá přibrzdit (nechce aby jí tepovka padla pod 155) a za okamžik se její epesní klobouček ztrácí za horizontem. Loučím se s Drobkem a pokračuji k hradu.

Řeka tu už pěkně teče, rodeové pádélko mě nutí vzpomenout si na dlůhé pádlo schované na jarní prásky…

Přistávám pod mostem a nechce se mi z řeky, volím proto výstup podél základu mostu, který mi připomene všechny ty nádherné Korsické nástupy na řeky (i útěky z nich).

Díky Svratko.
««« Předchozí text: Adventní seminář Následující text: Chorvatsko - Silvestr na ostrově »»»
SIM | 16. 12. 2008 Út 13.12 | Společenské akce | trvalý odkaz | tisk | 3550x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářFreezzanase je daleko, předaleko a tím pádem brněnští vodáci asi raději šli do chrámů konzumu. A to vím docela přesně! Staří psi, Kastnerovic Lída a já, jsme přispěchali na přehradu, abychom se zúčastnili toho happeningu. Pádlujeme si tak za drobného sněžení ze Sokoláku k Rokli a kde nic,tu nic. Ptáme se rybářů: „osobo, neviděl jste tudy plout děti“? Neviděli, nepleli len a ani prej ryby nebraly… Až cestou zpátky od hradu Veveří vidíme jak se míhají lopatky pádla ale jen jednoho a to byl Šimon. Velitel a geriatrická skupina na vodě a mládí, ach to dnešní mládí…
Drobku, já bych to tak špatně neviděl, za mládí tam byla aspoň jedna zástupkyně, jak vidno z fotografie mávala kolem stojícím
Musím nutně reagovat, zastavit jsem samozřejmě chtěla, ale ten předlouhý kajak si se mnou dělal, co chtěl a já byla ráda, že jede konečně trochu rovně nemluvě o kontrazáběrech, které mi slibovaly koupel v tom neuvěřitelným bahenním nánosu. A samozřejmě moje radost byla veliká, že nejsme my „stařečci“ jediní v týhle nostalgický krajině. Takže díky nejen Svratce.
Musím poděkovat účastníkům happeningu za jejich účast. Ne vše je však vždy ve vodákových rukou. Tudíž omluvenka z této akce, které je mi víc líto než vánočního večírku. Přeju všem hezký zbytek roku, zvlášť těm co ho budou trávit v cizí zemi na vodě. Anexi Dolní Moravy se možná podaří natáhnout až k moři. Poté budeme jezdit na silvestra k moři všichni. Zatím to tam prozkoumejte zda je již vhodný termín k akci. Pavel Bureš