Mezioborové soustředění v Dolní Moravě
Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Dekar 9000 a pracuji jako nezávislý strážný anděl pro výšky do 9000 m.n.m. Titanalová křídla s kevlarovými letkami jsem si nechal potáhnout teflonovou hydrofobní nanovrstvou a v zrcadle minulých zkušeností jsem se cítil víc než dobře připraven na meziborové soustředění v Dolní Moravě, dříve nazývané Rakousko.
V klidném pátečním odpoledni sedím na parapetu podkroví v Novém Městě, popíjím proteinový nápoj a sleduji balícího Radka. Porovnávám časovou křivku jeho příprav a porovnávám ji s ostatními, přijel by poslední se ztrátou 43 minut… To je pro mne jako profesionála nepřijatelné. Vyhodnotím možnosti, krátký výlet k D1, bezpečný defekt zadního kola a vím, že Juraj přijede do Brna 2 hodiny po Radkovi. Nechci působit samolibě, ale jsem fakt dobrej.
Konečně vidím své kolegy, vypadají jak z postaršího barokního obrazu. Nomiš, Kíf a Kíde se bezstarostně smějí, poplácávají se po bříšku a vzpomínají na chvíle, kdy něco nestihli a klucí to vyřešili sami. Proboha to je materiál. Moc by mě zajímalo proč mne na tohle soustředění poslali, každopádně bude to pohodová dovolená na líně se převalujících říčkách Dolní Moravy. Zlatavé listí, zasněžené vrcholky, jinovatka, fotogenická zátiší, sem tam kalíšek mladého vína či tanec s fešnou dolnomoravankou. Ze snění mne vytrhuje Jurajův příjezd a poměrně svižný přesun k domečku s nazlobenou veverkou. Její slogan Muss das sein? Se stává leitmotivem celého zájezdu. Pro mne je podstatná posvátná kniha DKV, v níž nacházím nejednu odpověď.
„Zítra pojedeme Brekeke, to je pohodovečka, pár sifónků, nějakej váleček, to dáš jak nic. Krajinově krásný, voda něžná…Potom Kopáček, heboučkej podzimní to se rozjedeš jak nic,“ překřikují se Šimon s Fíkem. Jen zalezou do spacáků otevírám DKV a čtu ony hrůzy nezrozeného. Nacházím i podstatné informace, oba úseky mají nad sebou přehrady. Načechrám Radkovi spacák, dofouknu karimatku a hurá přitáhnout stavidla. Pravda vodníci (jak jsem si přejmenoval ty potvory neopatrné) se mi smějí a upíjejí svým svěřencům rum, ale zítra puknou závistí.
Ráno nás čeká suché Brekeke (Kummerbrucke,
řeka Enns). Muss das sein? Ale ano, přece si ho nenechám omlátit hned první
den. V autě je teploučko a míjíme partičku pražáků z trandítkem
z Boatparku. Vodníci se mračí a brčí cosi o nákupu dikobrazu, když jsem
je připravil o zábavu na Brekeke. Za pár okamžiků jsme v Bad Aussee, jsem
vskutku klidný, neboť voda je skoro patnáct centimetrů pod minimem. Dobré
dílo se podařilo. 
„Když jsme tu tak to dáme!“
Muss das sein? Volám pro změnu já. Nepříjemné traverzy pod jezem, ale dál
říčka jak Svratečka nad Boračem. Jez odvádí vodu, šoupou se po kamenech.
Po chvíli se voda vrací a laškovné peřejky je nesou dál, zbytečně jsem
se bál. Kíf do mě drcne: „Za zatáčkou je neviděná,“ s chechotem
poodlétne. Jistě to bude fešná dolnomoravanka, která potěší Radkovo
oko. 
Nepřehledná změť kamenů, klučíci vystupují. Grrr, nebude se
přenášet. Nevím, kam si stoupnout. „Stoupni si tak abys dobře viděl,“
radí Kíf. Šimon, Juraj, Edík v pohodě. Radek, díky bohu, také ani jsem
nemusel zasahovat. Hlavní kaskádu jedou na oči. Edík s Radkem malinko
laškují s kapsou plnou dřeva. Nakonec všichni opět bez eskimáka.
Zbytečně jsem se obával. Nic se od těch vodníků nenaučím, ale aspoň se
nepředřu. 
Dojíždíme k mostu přes Lammer, zaparkujeme pod ním a chystají se
vařit. Spokojeně se uvelebuji v koutě a chystám se na kutě, teď bude
pohoda. „Co děláš, teď začíná šichta,“ volá Jaruj. V tu chvíli
přijíždí trandítko z Boatparku. Společný večírek se nekoná zato my
máme plné ruce práce. Pivo dochází, bechery létají vzduchem, objevuje se
litrovka slivovice. Křesílko letí k řece. Proslov o slovanské
vzájemnosti a pražáci neopětují nabídky k přípitkům. Spolupracuji
s vodníky a cpeme je do spacáků, ještě dotek hůlkou zapomněnkou a je
klid. Jsem orvaný jak po sestupu z K2. 
Ráno rozháním mlhu, Radek pořád nevstává. Kupodivu i ostatní leží
ve spacácích a nejeví známky života. Začínám být nervózní,
včerejší prohlídka soutěsky na Lammeru mne neuklidnila, zároveň obohatila
můj slovník o termín popelník. Čekám, že se ti pitomci konečně
zvednou, začnou natahovat fixní lana a spustí žebřík k popelníku. Místo
toho si škvíří slaninu, smaží vajíčka, dokonce si dali panáčka Grappy.
Vodníci si v kroužku podávají startku a odmítají rozhánět mlhu (prý se
stejně pojedou převlékat někam do vymrzlého stínu a nemá to smysl). 
Cítím se báječně, mlha je rozehnána, Radek si dělá elegantní fotku,
nasedají do aut a …. sakra jedou se převlékat do stínu, na vymrzlý
začátek soutěsky. Bohužel je tak úzká, že se do ní nevejdu s křídly a
musím ťapkat po chodníčku pro turisty. Vstupenka je krásně vidět,
všichni ji projíždějí bez problémů. 
Válce nemají jarní sílu a jsou techničtější. Podzim je krásný a
popelník se blíží. Juraj si dává osvěžovacího eskimáčka a Radek padá
do krásného válečku bublajícího v kapse, jsem tak rozněžněn krásou
podzimu, že najednou nevím co dělat. Vzpomínám na Kífovu radu: „Stoupni
si tak, abys dobře viděl.“ Radek plave a vylézá na skálu. Záchrana lodi
se příliš nedaří a Fík ji nakonec musí odepnout a pustit do popelníku,
který ji podrží skoro půl hodiny. Radek nachází krásnou výstupovou
direttisimu z neopustitelné soutěsky. 
Koukáme spolu na partičku dolů, mrznou a čekají až loď odbuble pryč.
Konečně mizí, Juraj neváhá a letí do popelníku, aby zachránil loď. Pak
Fík a Šimon. Jen Edík lehounce škádlí dobrotivé vývařiště, ale
nakonec šťastně odjíždí. Poslední esíčko a opět jsou na slunci. 
Jsem celkem vyčerpaný, ještě že mám křidélka potažená teflonem.
Přijímám energy drink od vodníků, chutná po mátě a hřeje. Začíná se
mi tu líbit. „Bez zelené vodákovu duši nepochopíš,“ hučí do mě Kíf
„ A kolektiv nestmelíš“, dodává Nomiš a blinkne mi na teflon. Další
zastávkou je Lofer. Opět potkáváme pražáky, obecně lze říci, že
potkáváme víc pražáků, než rakušáků. Saalach má nizounkou vodu, je
krásný. Mám nepochopitelné problémy se stabilitou. Beru od vodníků
další energy drink, vůbec se nelepším. Kluci kličkují dolů mezi kameny a
prozpěvují: „Říkal si Hurricane kluk jako ty…“ Asi na počest Radkovy
lodě. Šimon říká:“Počkejte“ 
Ostatní
rozumí:“Pojeďte“ Proč zasahovat, když je na světe tak krásně. Radek
sedí na hromadě dřeva nad sifonem. Jupíííí. Však oni si ho zachrání.
Kluci obnáší lžíci, Eda s Radkem nasedají pod Vaculdovým válcem. Trochu
mě hryže svědomí tak na vysedačku umísťuji opuštěnou a ztracenou
vodačku. 
Večer už sedím v kolečku s vodníky, trochu mi povrzává titanalová
výztuha v křidélku, zvětšuji objem plic startkou a je mi zvláštně.
Karbidka svítí jak zběsilá, Radek si připravuje show pro domorodce.
Pomočí kamínek, který začne hořet. Radek v noci skoro nespí, když
zavře oči vidí popelník, lžíci, válce, sifony a hluboké soutěsky.
Přijde mi to krásné, proč mu cpát před oči opalující se krásky, jako
v Himalájích. Nechápu proč neusíná, když ta voda je tak něžná. Tak
jdu za vodníkama na startku, zítra nás beztak čeká známý Lofer a večer
Salzach. 
Ráno je opět krásné. K nasedačce sjíždí kluci po břiše jako
tučňáci a kličkují bez potíží slalomkou. V klídečku letím nad řekou
a hledám místo s dobrým výhledem, zaujal mne velký kámen uprostřed
řeky. 
Nádherná vyhlídka na přijíždějící
kajakáře, Šimon se chytá do vracáčku a vyhlíží Radka, který volí
podstatně efektnější variantu. Krásně oblý kámen mu dovoluje předvést
čistý rock splat, špicí míří k nebi a působí věru klidně. Jelikož
mám pocit, že tato figura již trvá příliš dlouho trošinku mu kopnu do
špice a položím s lodí do pěny. Nemusí ani eskimovat. Nechci působit
samolibě, ale jsem fakt dobrej (i mezi vodníkama). Takový krásný den
zaslouží oslavu a proto hošíci uhánějí do obchodu koupit Sachra a
šlehačku a zdlábnout ho tradičně, jak je zvykem, na parkovišti. 
Salzach má minimum vody, je podobný rodné Svratce. Jedinou komplikací je
Fíkův eskimák na prvním polosuchém wurfu. Zrovna pálím startku
s vodníkama a sdílím jejich názor, že na suché řece se neutopíš a kdo
padá do vody, si nenatluče. 
Pro jistotu
zaletím dotáhnout všechna stavidla, čímž si ušetříme spoustu práce.
Salzach na minimu nemá jarní sílu, ale v kulisách podzimních barev je
podivuhodně jímavý. Pomalu se stmívá a k vysedačce přijíždějí za tmy
navazují a jedou na poslední spací místo oblíbený LammerBruckeHotel.
Po noci, kdy nespal Šimon ani Radek (střídali se v obcházení kempu a hledání ideálního množství mikin pod hlavou), vynechávají Lammer (má vody ještě méně než posledně). Salzachhofen má celkem dost vody (podle vodočtu téměř velká voda). Nikomu se nechce příliš pádlovat, Fík se nechává vyvézt nahoru a jede sólo. Míjí sifony a podemleté skály čistou stopou. Dostat se do některé podemletiny , tak by mu nepomohla ani moje teflonem potažená křidélka. Co včíl…no přeci řeku na rozjetí Salzu!
P.S. Nechal jsem se přeložit k vodní sekci, mám nové jméno Omir 5–6. Nastupuji hlídat slepého vodáka, jehož patron se umlátil smíchy a zoufalstvím u řeky svatého Jana.
««« Předchozí text: Sraz vyznavačů modré vody na přehradě Následující text: Strojařské schody 2008 »»»
SIM | 5. 11. 2008 St 17.44 | WW | trvalý odkaz | tisk | 3092x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářvýborné, výborné, co k tomu dodat, snad jen že stražní andělé mají těžkou práci a Omirovi přeju hodně štěstí a pevné nervy 
Omire, ještě že máš s tím Radkem takové bohaté zkušenosti, kdo jiný by toho slepého vodáka uhlídal, když ne ty. Ještě že máš ty titanový křídla ti celkem závidím, bo já mám jen hliníkové. S přáním krátké šichty, kolega Kide
Titanalová křídla s kevlarovými letkami jsem si nechal potáhnout teflonovou hydrofobní nanovrstvou… Hihihi uuuuuuiiiii mazec 
Slunečný podzimní den končil nad Sobovou terasou v Novgorodě. Při popíjení urozeného jeřabinového vína, padl stín strachu na duši kamaráda. Ale příchozí sms vše zažehnala: „Číslo pět žije!“. Jen prý vodákům ukázal, že ta soutěska na Lammru se dá opustit na více místech…
Jasně, vole! Ať žije Anděl strážnej Jára Cimrman i s Mášou! Pane Bože !!! To je ale zábavička. Generace čtyřicátníků je úplně vypitá. … 
A já se bál že už bude vždycky v diskuzích nuda. Alice přijď do loděnice a zůčtujem spolu…
Zdravím Alici, kdyby si měla zájem tak scháníme dívku či ženu, na pozici OD (viz. dříve). Přihlášku s životopisem můžeš poslat poštou.Těšíme se až nás navštívíš. S pozdravem Eda 
Hurááá, nekonenečná, cimrmanoprostá, vtipuostrá a dozajista nečekaně hebká ALICE. Vítej přispěvatelko všehomíra. Jen nevím jestli máme pro OD klecové lůžko
Hasane ty jseš ale šovinistickoharašmentiistický prase 
! Můj Dekar 9000 je lepčí. A Alice je nejlepčejší… je taky všude. A rozumí taky všemu . Stejně jako Jára… nakonec mě teď napadá, vždyť on byl v mládí žena! Že by…!? PS: Chlast – slast
Zásadní průlom v otázce pochopení Alicina nitra. Předpokládám, že jde o Járovu záhadně zmizelou sestrou jejíž šaty musel nosit. Nechtěla zůstávat v bratrově stínu, proto přijala exotický pseudonym Aly Cemrmann (tento změnila na Aly Cemr, neboť cítila potřebu zvýraznit význam slova Cemr, čiliže spodní část zad). Každé dítě ví, že Cimrmani se množí dělením. Ve věku přibližně 100 let se rozdělí na jedince pohlaví a opačného pohlaví. Proto v každé Alici i Alyci je kus velikána. Např Alice Cooper, Alice in Chains.
Ale, ale, milánkové moji ! To je panečku ohlas, co? Že by ty vaše kajakářky, horolezkyně a aerobicářky chtivé extrémních sportů byly přeci jenom nakonec nudné, nebo třeba ploché ?!Nebo, že by to bylo jenom takové to sportovní RAZ DVA, RAZ DVA, citečky stranou, ať to máme rychle z krku. No ono to všechno spolu někdy souvisí ! Ale nebudeme tady rozebírat komplikovaná témata. Na to jarošův web příliš jrdnoduchý. ( Mimochodem, bloknul mi přístup, TCHECHECHE !!! Fakt skoro brečím !) … Tak jo, chýše Mrtvého vodáka ! Jde se na to ! Řekněme zejtra vo půlnoci ! Ale abyste nedostali strach ?! Nebo abyste to… , no úplně se to bojím říct ! Řekněme třeba šeptem „rozchodili“ ! HI HI HI. … To je junda, to je junda. Pánové se smějou, jé to máme ale doma blbý ženský, HAHAHA ! … Jo a jinak Největší frajer je stejně Péťa Kindermann. Sportovec, má fakt bezva chlupatý prsa a skvěle mu to myslí. Což se nedá říct o mnoho jiných. Takže Jarouši, ty náš jeden lysohlave a lysoprse, lýsej se Svěrákovi do divadla. Je to stejně úchyl, kterej nemá rád ženský. … Tak ne abyste zapomněli zejtra na dostaveníčko vy naše nezkušená ptáčátka holátka. Přijdu i s naší MICKOU a můžu vzít pár kamarádek. Jsou to dračice !
Jestliže dobře rozumím reakci, tak Alice přijala funkci oddílové děvky se všemi právy i povinnostmi. Má tudíž řidičák (skupiny B,C) a ráda se projede do Rajchu. Pracovní smlouvu předá Eduardo, stejně tak klíč od chýše Mrtvého vodáka a sadu nádobí. Žádám všechny o počáteční shovívavost, Alice je začátečnice.
Těším se na setkání v chýši RAZ DVA, RAZ DVA, citečky stranou, ať to máme rychle z krku
PS: Doufám že pereš i neopreny.. 
Musím všechny varovat před přijetím mé sestry Alice na místo OD. Alice je černou ovcí rodiny, je stejně jako Anička mistryně změny identity. Její poslední stopy vedou do Grónska, kde se vydávala za sedmnáctiletou eskymáckou dívku a tímto podvodem se provdala za nejlepšího lovce Pukiq Siku, který dokáže spolehlivě harpunovat mořský kajak na vzdálenost 500 metrů. Zlé jazyky tvrdí, že Alice a Pukiq Siku jsou jedna a tatáž osoba, ovšem tyto pomluvy musím důrazně odmítnout.
Dobře Tami! Taky se těším na setkání s hvězdou, jsem zvědavá, co nám předvede… Na silácký řečičky se zmůže kde kdo…
U podepisování pracovní smlouvy by měl být přítomen náš kolega, právní zástupce, aby bylo vše po právní stránce v pořádku. Nedostavení se ve smluvenou dobu bych považoval za pohrdání a tím pádem by zanikl nárok na pozici OD. RAZ DVA TŘI
Ano, přítomnost doktora práv je nutná. Jen připomínám, adresa loděnice VUT v Brně je Veslařská 2, Brno – Jundrov. Chýše mrtvého vodáka potom je samaosobě nalezitelná snadno..
Správně, kam oko nedohlédne, to JUDr. prohmátne (mamma tactus). Citečky stranou. Jenom opatrně na Micku.
připravím smlouvu a právní podklady, věc vyřídíme rychle a stručně
Pane doktore, nezapomeňte na odstavec v kterém bude stát že v případě nedostavení se dotyčné k příjmacímu pohovoru, se zříká funkce OD a bude jí dále automaticky přiřazena do funkce OM (Oddílová minda). Zároveň bych tímto pozdravil,, snad již brzy, naši Alici, „Růže k lásce schůdeček z úctou Éda Hudeček“, Eduardo
Bohužel toto není součástí smlouvy, můžem to nechat na naší domluvě, ale nelze uvést jako článek pracovní smlouvy.
Omlouvám se Eduardovi, neboť mu musím dát za pravdu. Na schůzi jsem dorazil s připravenou smlouvou, zástupce Kajak VUT přítomen byl, Alice bohužel nikoliv, proto k uzavření smlouvz nedošlo 
Ano, vzhledem k deklarované nedůvěryhodnosti osoby jsme vytvořili jen malou, dvoučlenou delegaci. Musím říct, že doktor práv byl připraven. Postávajíce kolem chýše mrtvého vodáka, jsme živili naděje, že ji konečně i uvidíme. Alice nicméně nedorazila.
No to to, navrhne čas i místo a nedostaví se???? A ješte taková pěkná smlouva…
A já marně čekal na sjednání vstupní prohlídky, aby zákonu bylo učiněno za dost…
Alice Alice, velkohubým slibem nezarmouťíš – OMYL! Nezkušená ptáčátka holátka čekali a vono jakože nic. Anic Micka nikde. To je nuda, to je nuda. Snad se ti jako Oddílové Mindě bude u nás taky líbit
Děkuji všem za snahu zpříjemnit Alici první nástup do práce (dokonce jsem v posledních dnech nečural do neoprenu). Velice nerad bych se Alice dotknul, ale s tímto přístupem k pracovním nabídkám jíi nezbyde, než přijmout místo biletářky v Divadle Járy Cimrmana. Přesto se na tebe těším a věřím, že tvá prsa jsou „bezva chlupatý“
Na počest Vaší nové OM jsem si dovolil udělat malý remake známe písně:
Chlupatá,chlupatá,chlupatá, Chlupatá krásná holka, ta mě na kolena dostala teď po mně jen tak kouká.
Chlupatý,chlupatý,chlupatý, vona má chlupatý záda, nepije,nekouří,nesladí a má to tolik ráda.
Váš Božský Kája
HM. Dobrá. Tak tedy jak chcete. … Jasná Páka, i kdepak. … Akorát je vidět, jak jste trapný, protože reagujete hojně a mocně na trapné příspěvky. Nic jiného vás totiž nezajímá. … Oddílová děvka ?! A Vaše ? No to jste asi skutečně nepochopili o čem je tu řeč, vy vylízaná česká paka. Ani náhodou, nesnáším oddíly od malička. Co se týče koletivní srandy, mám v ní naprosto jasno. Je zvláštní, že se v ní vyžívá i sportovec, který si na individualitě vybudoval kariéru. No, asi lže. … Sportovci – víceméně banda ožralů.
Jo, ještě tou chlupatou krásnou holkou ( protože mě by jsi určitě nenazýval krásnou ) myslíš asi naši Micinku. No tak to je pravda. Je chlupatá i za ušima a stokrát chytřejší než Vondra se Schwarzenbergem + dalších x- zmrdů v tomhle státě dohromady. Nicméně se jí k Mrtvýmu potapěči nebo jak se ta chýše jmenuje nechtělo, měla dostaveníčko na balkoně s kocourem Alfonsem, který patří Irmi Zimmermann. Jednoznačně mu před váma dala přednost, ( nemá ráda trapné akce). Bojí se ho totiž i leckterej pes. … To jsi neslyšel, že holky s chlupatýma nohama jsou vášnivý, lysoprde ?! No jo, ty vlastně šoustáš nedomrlou náctiletou neochlupenou Ivanku, ÓÓÓ – Božský ! Měli by ti nasadit paragraf za pedofilii. …
No nic,– Skinhedi jsou paka, maj květovaný saka. Nosej dráty na krku, strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník. … Tak nějak to zpíval kdysi Orlík. No, ale možná, že ten text byl trošku jinačí. Nicméně cítíte v tom ten absolutní verš ?! … Největší česká bordelpapá všech dob – Kája Cimrman i s kámošema. … Přeji příjemný víkend, mohli byste třeba zamykat Vyblitý Cimrmanův potok. Kupte si dost lahváčů a ožerte se. Už jste to dlouho neudělali, naposledy předevčírem. Jo, ale bacha na snovou potenci ve stanu, aby se vám třeba nezdálo, že vedle vás spí chlupatej medvěd, to by bylo řevu ! I když vlastně – sny jsou někdy vzdáleny od reality pouze nepatrně ! 
Prosím omluvte mou ztracenou sestru Alici, její poslední stopy vedou do Grónska, kde se vydává za sedmnáctiletou eskymáckou dívku. Trochu jí ty chlupy lezou na mozek, ale my ji máme stejně rádi i s tou její chlupatou Mickou.
Jo, tak to je fakt dobrej. Ftip !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Čůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůrám z vás smíchy, vy srandoperní čůranci. Definice srandopéra : Směje se, směje se, směje se, za každou cenu, ale rovně se nepostaví. Úplně jako Topolánek. HI HI HI HI HI HAHAHAHAHA !!!!!!!!!!!!!!!!! … A běžte mu to nabonzovat vy práskači donašečcký. Celej tenhle národ stojí za hovno. … Jaroš – největší srab, zbabělec a horolezeckej lhář všech dob. … HI HI HI HI HAHAHAHAHHAHAHAHHAHA. Sranda ne ?! … Evropě to osladíte ?! Kdo jako , VY JO ???!!! Cimrmani ?! Vytřou si s váma prdel a dobře vám tak. … Pod Mt. Blancem byste si mohli založit bordel „U Máši“, Kokoř ( Ing. ) tomu může dělat bordeltátu a Jarouš mu tam může fotit. … Jo a můžete k tomu půjčovat rafty z české pryže značky Preservativen Zimmermann fabrik. … Malej
Kotek může natočit nějaké to porno a bude zase sranda. … Jo a že vám to ty vaše ženský baštěj, jsou totiž stejně blbý jako ste vy. ( No to je celkem jejich a váš problém. ) … HIHIHIHIHIHIHIHIH HAHAHHAHAHHAHAHHAHAHAHA.
Jo a ještě něco – naposledy. Moji Micku vůbec neřeš, jinak tě Alfons von Zimmermann kousne do prdele – Božský Járo !
Ahoj Alice! Moc si vážím/e tvých přízpěvků, ale jestli můžu poprosit tak komentáře netýkaící se članku řešíme na diskuzním fóru: http://www.kajak-vut.com/forum/index.php Např.: v „Obecná kecárna“ Diky moc! Martin
Ale ale, tady se asi něco psychycky nevyrovnanýho dostalo do křeče. Jsme hrdí na to, že naše OM je ta největší češka (viz. „Celej tenhle národ stojí za hovno.“). S takovouhle tě brzo degradujem na OFF.
P.S. článek je úplně supet
Partneři:
Spřátelené weby:
